Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sledování kvality ovzduší v ostravské průmyslové aglomeraci
Krejčí, Blanka ; Dombek,, Václav (oponent) ; Holoubek,, Ivan (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá hodnocením kvality ovzduší v ostravské průmyslové oblasti zejména s ohledem na vysoké koncentrace suspendovaných částic a na ně sorbovaných toxických polyaromatických uhlovodíků, jejichž nadlimitní koncentrace jsou hlavní příčinou negativních účinků na zdraví lidí i ostatních organismů v jednom z nejvýraznějších evropských „hot-spot" regionů, v ostravské průmyslové aglomeraci. První část práce je věnována hodnocení koncentrací znečišťujících látek a příspěvků identifikovaných typů zdrojů znečišťování ovzduší v širší oblasti působení velkého průmyslového zdroje na Ostravsku. Bylo potvrzeno, že koncentrace všech znečišťujících látek zde vykazují velmi výrazné mezisezonní rozdíly mezi teplou a chladnou částí roku. Naměřené koncentrace PAHs v chladné sezoně byly 3 až 5násobně vyšší než v teplé části roku. Méně výrazné rozdíly v koncentrační úrovni byly patrné mezi denními a nočními vzorky. Imisní zátěž byla nejvyšší na lokalitě Radvanice, oproti Vratimovu a pozaďové lokalitě Poruba. Znečištění suspendovanými částicemi pocházejícími z emisí průmyslového komplexu v celoročním měřítku k výslednému imisnímu obrazu na lokalitě významně přispívá, není ale výhradním zdrojem. Dalšími identifikovanými zdroji jsou příspěvky ke koncentracím PM2,5 z regionálních zdrojů a zdrojů provozovaných sezonně (lokální topeniště). Druhou část práce tvoří posouzení charakteru a zákonitostí přenosu vzdušných mas v přízemní vrstvě troposféry v oblasti česko-polského pomezí v zájmové oblasti, jelikož regionální a dálkový přenos znečištění zde hraje významnou roli projevující se ve výsledné snížené kvalitě ovzduší. Příspěvek přeshraničních zdrojů znečišťování tvoří zvláště v období zimních smogových situací podstatnou složku často alarmujících koncentrací atmosférických polutantů. Bylo prokázáno, že při severovýchodním ustáleném proudění převládá přesun vyšších koncentrací suspendovaných částic z Polska do Česka. Oproti tomu při opačném převládajícím směru ustáleného proudění se koncentrace částic na polské straně území razantně nezvyšují. Nejméně v polovině roku se vyskytují situace s proměnlivým směrem větru, případně nízkými rychlostmi proudění, za kterých se v celé oblasti na obou stranách hranice vyskytují maximální koncentrace částic, a tudíž i na ně sorbovaných zdravotně nejzávažnějších polyaromátů.
Chytrá domácnost: učící se řízení vytápění
Milostný, Tomáš ; Bažout, David (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá implementací prototypu ekosystému chytré domácnosti zaměřeného na domácí vytápění. Cílem je vytvořit software běžící na zařízení typu Raspberry Pi, který s pomocí předpovědí strojového učení bude schopen ovládat a monitorovat síť elektrických přímotopných konvektorů ovládané spínáním jednoduchého Wi-Fi relé Shelly 1PM. Výsledné řešení by mělo oproti konvenčním chytrým termostatům disponovat také nižší cenou.
Chytrá domácnost: učící se řízení vytápění
Milostný, Tomáš ; Bažout, David (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá implementací prototypu ekosystému chytré domácnosti zaměřeného na domácí vytápění. Cílem je vytvořit software běžící na zařízení typu Raspberry Pi, který s pomocí předpovědí strojového učení bude schopen ovládat a monitorovat síť elektrických přímotopných konvektorů ovládané spínáním jednoduchého Wi-Fi relé Shelly 1PM. Výsledné řešení by mělo oproti konvenčním chytrým termostatům disponovat také nižší cenou.
Sledování kvality ovzduší v ostravské průmyslové aglomeraci
Krejčí, Blanka ; Dombek,, Václav (oponent) ; Holoubek,, Ivan (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá hodnocením kvality ovzduší v ostravské průmyslové oblasti zejména s ohledem na vysoké koncentrace suspendovaných částic a na ně sorbovaných toxických polyaromatických uhlovodíků, jejichž nadlimitní koncentrace jsou hlavní příčinou negativních účinků na zdraví lidí i ostatních organismů v jednom z nejvýraznějších evropských „hot-spot" regionů, v ostravské průmyslové aglomeraci. První část práce je věnována hodnocení koncentrací znečišťujících látek a příspěvků identifikovaných typů zdrojů znečišťování ovzduší v širší oblasti působení velkého průmyslového zdroje na Ostravsku. Bylo potvrzeno, že koncentrace všech znečišťujících látek zde vykazují velmi výrazné mezisezonní rozdíly mezi teplou a chladnou částí roku. Naměřené koncentrace PAHs v chladné sezoně byly 3 až 5násobně vyšší než v teplé části roku. Méně výrazné rozdíly v koncentrační úrovni byly patrné mezi denními a nočními vzorky. Imisní zátěž byla nejvyšší na lokalitě Radvanice, oproti Vratimovu a pozaďové lokalitě Poruba. Znečištění suspendovanými částicemi pocházejícími z emisí průmyslového komplexu v celoročním měřítku k výslednému imisnímu obrazu na lokalitě významně přispívá, není ale výhradním zdrojem. Dalšími identifikovanými zdroji jsou příspěvky ke koncentracím PM2,5 z regionálních zdrojů a zdrojů provozovaných sezonně (lokální topeniště). Druhou část práce tvoří posouzení charakteru a zákonitostí přenosu vzdušných mas v přízemní vrstvě troposféry v oblasti česko-polského pomezí v zájmové oblasti, jelikož regionální a dálkový přenos znečištění zde hraje významnou roli projevující se ve výsledné snížené kvalitě ovzduší. Příspěvek přeshraničních zdrojů znečišťování tvoří zvláště v období zimních smogových situací podstatnou složku často alarmujících koncentrací atmosférických polutantů. Bylo prokázáno, že při severovýchodním ustáleném proudění převládá přesun vyšších koncentrací suspendovaných částic z Polska do Česka. Oproti tomu při opačném převládajícím směru ustáleného proudění se koncentrace částic na polské straně území razantně nezvyšují. Nejméně v polovině roku se vyskytují situace s proměnlivým směrem větru, případně nízkými rychlostmi proudění, za kterých se v celé oblasti na obou stranách hranice vyskytují maximální koncentrace částic, a tudíž i na ně sorbovaných zdravotně nejzávažnějších polyaromátů.
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.